AOV-týpek

Drtivá většina Čechů stojí o nezávislou žurnalistiku, dvě třetiny z nich ale za zpravodajství nechtějí platit

Asociace online vydavatelů na konci ledna zpracovala průzkum, z něhož vyplývá, že více než 91 procent respondentů považuje za nutné mít v Česku nezávislou regionální žurnalistiku. Průzkum probíhal on-line formou s 2318 dotazovanými. Necelých 65 procent z nich za zpravodajství neplatí a nebylo by ochotno platit ani do budoucna.

„Ptáme se stále, jak je možné, že lidé předpokládají, že kvalitní informace mají mít k dispozici zdarma. Přitom nikoho ani nenapadne, že by ho měl zdarma učesat či ostříhat kadeřník. Bohužel tato představa vznikla v počátcích vstupu tradičních médií na internet, kdy média sama podcenila vývoj a nabízela obsah zdarma. Zároveň ale stále měla příjem z prodeje tištěných novin,“ shrnul předseda Asociace online vydavatelů Libor Matoušek. Podle něho není tento stav pro většinu tuzemských médií udržitelný.

Z rozsáhlého průzkumu zároveň vyplynulo, že médiím v současné době důvěřuje pouze necelých 48 procent dotázaných respondentů. „Určitě je v mediální sféře řada problémů a důvody k nedůvěře jsou v některých případech oprávněné. Je to začarovaný kruh. Pokud médiím chybí peníze na rozvoj a mnohdy i na běžný provoz, lze těžko očekávat vysokou kvalitu, kritickou a investigativní žurnalistiku na lokální úrovni a podobně. Kombinace velmi nízké ochoty veřejnosti platit za zpravodajství a absence jakékoliv podpory médií formou grantů na národní úrovni způsobuje, že média často živoří a kvalitní investigativní novinařinu si zkrátka nemohou dovolit. Týká se to především lokálních médií,“ popisuje místopředsedkyně asociace Lucie Sýkorová.

Právě lokální média přitom sleduje skoro 85 procent dotázaných respondentů. Žurnalistika v regionech je však často v nepříliš uspokojivém stavu a regionální redakce se potýkají nejen s finančními problémy. „Klíč k řešení situace je především v tom, aby si lidé uvědomili, že pokud chtějí kvalitní informace, podle kterých se mohou adekvátně rozhodovat třeba u voleb, je potřeba za práci novinářů platit stejně jako za jakékoliv jiné služby, na kterých nám záleží. Nehledě na to, že svobodná média jsou čtvrtým pilířem demokracie a jak to vypadá, když tento pilíř zcela chybí, vidíme dobře v diktátorských režimech,“ doplňuje Sýkorová.

V zemi, kde je tak nízká ochota veřejnosti platit za zpravodajství a zároveň neexistuje žádná státní podpora médií, je podle asociace rozvoj nezávislých médií velmi obtížný. Navíc právě média byla pandemií koronaviru postižena nejvíce, protože jako jedno z mála odvětví nedostala žádné kompenzace. Právě proto chce asociace zavést grantový systém, který by podporoval kroky médií směřující ke zkvalitnění obsahu (investigativní žurnalistika, inovace, malé regionální start-upy, přeshraniční spolupráce). Na tento grantový systém by měl v budoucnu navázat systém podpory ze státního rozpočtu. Na jeho vytvoření v současné době asociace pracuje.

„Chtěli bychom zamezit negativnímu scénáři, který se odehrál v některých okolních zemích. Tím mám na mysli Polsko a Maďarsko. V těchto státech, je v důsledku koncentrace politické a mediální moci do rukou vybraných jedinců, minimum svobodných médií. Pokud půjdeme přes oceán do Spojených států, tak zde například od roku 2004 zaniklo podle dostupných informací více jak 1800 lokálních tištěných médií. Což přirozeně vedlo k nárůstu korupce lokálních politiků. Nynější politická reprezentace má příležitost nastavit podmínky pro udržitelný rozvoj citlivého segmentu ekonomiky. Musí si však uvědomit, že to nedělají pro sebe, ale pro generace příští. Půjde o investice do demokracie a je na nich, zda jim to za to stojí,“ uzavírá Matoušek.